Jak zdražuje pojistné placené zaměstnavatelem cenu práce?

Pro zaměstnavatele není nejdůležitější údaj hrubá mzda zaměstnance, ale mzdové náklady. Pojistné placené zaměstnavatelem je v Česku vysoké, jak je to v ostatních zemích OECD?

V Česku platí zaměstnavatel za svého zaměstnance na pojistném 34 % z jeho hrubé mzdy (9 % na zdravotním pojištění a 25 % na sociálním pojištění). Zaměstnanec s hrubou mzdou 20 000 Kč tak stojí zaměstnavatele 26 800 Kč.

Pro zaměstnavatele není nejdůležitější údaj hrubá mzda zaměstnance, ale mzdové náklady. Mzdové náklady za zaměstnavatele jsou kvůli pojistnému o 34 % vyšší než hrubá mzda zaměstnance. Zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč v praxi znamená zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatele o 1 340 Kč. Odvody zaměstnance na dani z příjmu fyzických osob patří v Česku z důvodů rovné 15% sazby daně, vysoké slevě na poplatníka nebo daňovému zvýhodnění na děti v mezinárodním srovnání mezi nejnižší z členských zemí OECD. Odvody zaměstnavatelů na pojistném však patří mezi nejvyšší. Zdanění práce je tak v Česku v rámci zemí OECD napdrůměrné.

Česko: pojistné je vysoké a komplikované

Zaměstnavatelé jsou v Česku zodpovědni za odvední zdravotního a sociálního pojištění za své zaměstnance. A to i za odvod pojistného sraženého zaměstnanci z jeho hrubé mzdy (4,5 % na zdravotním pojištění a 9 % na sociálním pojištění). Pojistné je však nejenom vysoké, ale také je agenda spojená s odvodem povinného pojistného komplikovaná. Proč? Zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmu fyzických osob se odvádí z jiných vyměřovacích základů. Na trhu dále působí v Česku 9 zdravotních pojišťoven, jejichž konkureční činnost je značně omezená.

Větší zaměstnavatelé tedy posílají zdravotní pojištění každý měsíc na účet více zdravotních pojišťoven. V případě, že jsou zaměstnanci firmy pojištěni u všech 9 zdravotních pojišťoven, tak až na 9 různých účtů. Firmy tak každý měsíc zasílají potřebné doklady k odvodu zdravotního pojištění na více zdravotních pojišťoven, na různých formulářích a kontrola během roku může přijít z více zdravotních pojišťoven. Projekt JIM (jednotné inkasní místo) by měl tuto situaci zlepšit. Trendem ve vyspělých zemích je však odvod pojistného (sociálního a zdravotního) pouze na jeden účet a komunikace pouze s jednou institucí.

Výše pojistného závisí na mzdě

Ve většině členských zemí OECD závisí celkový odvod na pojistném na příjmu zaměstnance, v některých zemích je zavedeno více sazeb pojistného, ve většině zemí je však zaveden strop pro odvod pojistného. Zavedení maximálního vyměřovacího základu (stropu pro odvod pojistného) znamená, že s rostoucím příjmem klesá efektivní sazba pojistného placeného zaměstnancem tak zaměstnavatelem. Strop pro odvod pojistného je přitom v Česku v porovnání s ostatními zeměmi velmi vysoký, pro rok 2011 se přestává pojistné platit až z příjmu nad 1 781 280 Kč.

OECD: pojistné od 0 % do 42,3 %

Vyšší pojistné placené zaměstnavatelem než v Česku je z členských zemí OECD pouze ve Francii (42,3 %). Vyšší pojistné než 30 % z hrubé mzdy zaměstnance je ještě v Česku, Maďarsku, Itálii, Švédsku a Belgii. Ve dvou zemích (Dánsku a Novém Zélandu) však dokonce zaměstnavatelé za své zaměstnance žádné pojistné neodvádí. Od roku 2000 do roku 2009 hned 18 členských zemí OECD pojistné snížilo. V Česku se snížilo od roku 2009, kdy klesla sazba pojistného z 35 % na 34 %. Nejvíce se však snížilo pojistné na Slovensku (o 11,8 %). Slovensko od provedení daňové reformy v roce 2004 patří mezi země s nízkým daňovým zatížením. Světovým trendem je tedy snižování zdanění práce, snížení pojistného placeného zaměstnavatelem je jedním z řešení. Nižší pojistné znamená, že mzdové náklady zaměstnavatele zůstanou stejné a přitom se zvýší hrubá mzda zaměstnance.

 Zdroj: Finance.cz

« zpět na seznam novinek a informací