12.02.2008 21:16

Pojistné na sociální zabezpečení od 1. ledna 2008

Změn, které vyvolá daňová reforma, nezůstane ušetřena ani oblasti sociálního zabezpečení.

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, změní také ustanovení zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). S účinností od 1. ledna 2008 dojde k následujícím změnám:

1. Vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení

* zúčtovaným příjmem je plnění v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formě výhody, které je poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci, nebo předáno v jeho prospěch či připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Tj. jde o další sblížení vyměřovacího základu pro pojistné s okruhem příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob.

* do vyměřovacího základu se nově nezahrnuje odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů (zákony 128/2000 Sb., o obcích, 129/2000 Sb., o krajích, 131/2000 Sb., o hl.m. Praze)

* mění se ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 589/1992 Sb., a to tak, že se podle něj nově nebude zahrnovat do vyměřovacího základu pro pojistné jen plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního a plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Tzn., že ostatní plnění poskytnutá po skončení zaměstnání k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh se budou zahrnovat do vyměřovacího základu pro pojistné, pokud nebudou osvobozena od daně z příjmu.

* vyměřovacím základem u pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů je úhrn zúčtovaných příjmů v souvislosti s pracovním vztahem, který zakládá účast na nemocenském pojištění, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem, nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem a příjmů uvedených v § 5 odstavci 2 písm. e) a f) zákona č. 589/1992 Sb. (tj. jednorázová sociální výpomoc a plnění poskytnuté poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání).

2. Maximální vyměřovací základ

* maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy (tj. 1 034 880 Kč v roce 2008).

* rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok.

* maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

* přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Tzn., že z částky přesahující maximální vyměřovací základ pak zaměstnavatel neodvádí ani pojistné za zaměstnance (8 % z vyměřovacího základu), ani za sebe (26 % z vyměřovacího základu).

* přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v tomto případě žádá zaměstnanec písemnou žádostí doloženou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. Dotčeným zaměstnavatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe (26 % z vyměřovacího základu), nevrací.

* maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy (tj. 1 034 880 Kč v roce 2008). Maximální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné v roce 2008 činí částku ve výši 4 násobku průměrné mzdy (tj. 86 240 Kč).

* byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance; přitom se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením zaměstnavatele.

* zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.

* ustanovení zákona č. 589/1992 Sb. o vyměřovacím základu osoby samostatně výdělečně činné nejvýše v částce 486 000 Kč a o snižování této částky o částku 40 500 Kč se použije naposledy pro stanovení pojistného za rok 2007.

* maximální vyměřovací základ popsaný výše se použije poprvé pro rozhodné období, které počíná 1. lednem 2008.

3. Důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti

* novým kvalifikovaným důvodem pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). K uvedenému důvodu se bude přihlížet již pro zúčtování pojistného na důchodové pojištění za rok 2007, tedy při podání Přehledu za rok 2007, pokud OSVČ tuto skutečnost oznámí a doloží příslušné OSSZ nejpozději v den podání tohoto Přehledu a pro placení záloh na pojistné od roku 2008.
Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2008

1. Minimální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)

Podle nařízení vlády č. 257/2007 Sb. ze dne 24. září 2007 je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 stanovena na 20 050 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0753. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2008 je tudíž 10 780 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 456 Kč (místo dosavadních 1 360 Kč).

Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a pro rok 2008 se počítá s částkou 21 560 Kč.

Zálohu ve výši 1 456 Kč musí poprvé za leden 2008 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2008) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2008 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2006 platily v roce 2007 zálohy nižší než 1 456 Kč, s výjimkou těch, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.

2. Maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných

Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, bylo změněno ustanovení § 3a odst. 2 o maximálním vyměřovacím základu OSVČ. Maximální vyměřovací základ OSVČ bude od 1. 1. 2008 činit čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy. Definice průměrné mzdy je stejná jako při stanovení minimálního vyměřovacího základu, tzn. že se pro rok 2008 vychází z částky 21 560 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2008 bude činit 1 034 880 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ částku 86 240 Kč a maximální záloha na pojistné částku 11 643 Kč.

Do prosince 2007 činí maximální záloha na pojistné 5 468 Kč. OSVČ, které platí zálohu v této výši, ale záloha na pojistné vypočtená podle příjmů, kterých dosáhly v roce 2006, byla vyšší, budou mít zachovánu původně vypočtenou zálohu, a to v období od ledna 2008 do měsíce, ve kterém bude (nebo by měl být) podán Přehled za rok 2007.

Při vyúčtování pojistného za rok 2007 se stanoví maximální vyměřovací základ podle předpisů platných do 31. 12. 2007.

3. Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem

Nařízením vlády č. 257/2007 Sb. ze dne 24. září 2007 byla stanovena výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006. Zákonem č. 261/2007 Sb. však dochází od 1. 1. 2008 ke změně ustanovení § 3c zák. č. 592/1992 Sb., a vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, bude 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Do 31. 12. 2007 činí vyměřovací základ 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Přesto, že se částka všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 zvýšila oproti všeobecnému vyměřovacímu základu za rok 2005, dochází změnou definice vyměřovacího základu ke snížení vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem.

Od 1. 1. 2008 činí vyměřovací základ částku 5 013 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát od ledna 2008 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát měsíčně pojistné ve výši 677 Kč (místo dosavadních 680 Kč).

Touto změnou dochází od ledna 2008 i ke snížení odpočtu pro pojištěnce, jichž se od března 2005 odpočet týká, tzn. zaměstnanců pobírajících invalidní nebo částečný invalidní důchod, zaměstnaných u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením.

4. Minimální mzda

Nařízení vlády č. 249/2007 Sb. řeší změny v aplikaci minimální mzdy zaměstnanců. Není však provedena změna výše minimální mzdy a pro rok 2008 tak lze počítat se zachováním výše 8 000 Kč. To znamená, že minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců činí nadále 1 080 Kč.

Stejně tak zůstává beze změny pojistné, které hradí OBZP. Vyměřovacím základem OBZP je minimální mzda, tzn., že pojistné budou povinny OBZP nadále hradit ve výši 1 080 Kč.

« zpět na seznam novinek a informací

Účetnictví-daně-finance.cz
Inetgroup, partner pro Vaše účetnictví, daně a finance